Jdi na obsah Jdi na menu
 


Magie 2

23. 3. 2007

Živlová cvičení - část 1.

Prvním předpokladem pro započetí živlových cvičení je získat pomocí introspekce a sebeovládání astrální živlovou rovnováhu, neboť jinak by si magik mohl uškodit. Vlastní výcvik začíná tím, že se magik učí vyvolat a rozpustit živly ve svém /astrálním/ těle - tzv. živlové dýchání.

Jako první se cvičí živel ohně. Magik usedne do pohodlné polohy a imaginuje, že se nachází ve středu ohnivé koule, která zaplňuje celý vesmír. Vdechuje tento živel nosem a současně celým tělem. Dech musí být pravidelný a hluboký. Jeho hmotné a astrální tělo se podobá prázdné nádobě, která se s každým vdechnutím stále víc a víc naplňuje ohnivým živlem. Při cvičení je třeba udržovat co nejplatičtější představu ohně /žár atd./. Při prvním cvičení stačí sedm vdechů, při každém dalším cvičení se jedno vdechnutí přidává. Průměrně postačí 20 až 30 vdechů, ne však více než 40. Na to se vstřebaný živel vydechováním z těla opět vypouští do Universa. /Počet výdechů musí být stejný jako byl počet vdechů./ K počítání lze s prospěchem použít speciálně pro tento účel zhotovený typ "růžence"/ Cvičí se nejprve se zavřenýma očima, později s očima otevřenýma.

Při nácviku vzdušného živlu si magik počíná stejně, pouze představa pocitu je jiná. Magik si představuje, že jeho tělo je balón, který se plní vzduchem, a že se jeho tělo postupně stává stále lehčím a lehčím.

Jako další přijde na řadu živel vody. Magik při něm musí imaginovat chlad vody v celém těle.

Jako poslední se cvičí živel země. Specifickými vlastnostmi tohoto živlu jsou hustota a tíha. Magik si představuje, že se jeho tělo plní zemním živlem, až jeho tělo ztěžkne, jako by bylo z olova.

Barvy jednotlivých živlů, které mohou sloužit jako další opěrné body pro magikovu imaginaci, jsou tyto: oheň - červená, vzduch - modrá, voda - zlenavě modrá, země - žlutá, šedá nebo černá. Představa barev je zcela individuální a není nutná. Cílem tohoto cvičení je naučit se pojmout do sebe určitý živel a pociťovat jeho specifickou vlastnost v celém těle. Každé jednotlivé cvičení nemá trvat déle než dvacet minut.

Živlová cvičení - část 2.

Dalším krokem je naučit se naplňovat zvoleným živlem jednotlivé části těla, což se může dít dvojím způsobem. Magik se musí osvojit obě tyto metody. PRvní metoda začíná stejně, jak bylo výše popsáno, jenže pak se příslušný živel, místo aby byl vypuštěn zpět do Universa, zhustí v určité tělesné partii, a teprve po procítění jeho specifických vlastností v oné tělesné části se živel odvede zase do celého těla a potom se vrátí zpět do Universa. Cvičení se provádí s každým jednotlivým živlem střídavě u vnějšího a vnitřního orgánu, v němž byl zkoncentrován. Druhá metoda záleží v tom, že maik přenese do příslušného orgánu své vědomí a nechá tento orgán vdechovat a vydechovat. Při každém vdechu se vtahuje živel, vydechuje se naprázdno, tj. bez představy. Nakonec se živel opět vrátí do Universa. Toto cvičení slouží jako příprava k tomu, aby se magik naučil hromadit živly v analogických částech svého těla: nohy až ke kostrčí a pohlavním orgánům odpovdádají živlu země, hrudní koš včetně krku spadá pod vládu vzdušného živlu, břišní oblasti náležejí vodnímu živlu a hlavu ovládá živel ohně. Magik postupně vdechuje jednotlivé živly do odpovídajících částí svého těla, každý na sedm vdechů, v pořadí země, voda, vzduch, oheň. Po zaplnění všech oblastí vyčká dvě až pět minut, načež započne s opětným rozpouštěním živlů v opačném pořadí. Tímto způsobem vytříbí magik svoji auru a zesílí svoji "astrální matrici", jeho astrální smysly zjemní a zváší se jeho intuice i jeho intelektové schopnosti.

Když magik toto všechno úspěšně zvládl, může přikročit k ovládání živlů navenek. Tuto praktiku si ale musí osvojit opravdu mistrně. Živel se nejprve kupí a zhušťuje v celém těle. Pak jej magik nechá vystoupit před svůj solární plexus a naplní jím celou místnost, což opakuje několikrát, a nakonec nechá živel opět rozplynout v Universu. Později cvičí totéž s tou obměnou, že zhušťuje živel pouze v jedné tělesné části. Další postup je ten, že magik naplní své tělo živlem a imaginuje, že se v oblasti pupečního důlku tvoří ze zhuštěného živlu koule o průměru asi 10 až 20cm, a nechá tuto kouli vystoupit do prostoru. Nakonec ji nechá opět rozplynout. Postupně může imaginovat i jiné tvary než kouli. Když si osvojil tuto techniku, může přistoupit k projekci živlů přímo z Universa. Ta spočívá v tom, že si magik představuje, že z nekonečného prostoru přitahuje živel a naplňuje jím místnost. Když je dostatečně naplněna, vrátí magik živel zpět tam, odkud jej vzal. Při této praxi neprochází živel magikovým tělem. Také tento postup musí magik dobře ovládat. Dalším krokem je, že se živel, čerpaný z Universa, nezhušťuje v místnosti, ale naplňuje se jím libovolně zvolená forma, obvykle koule, ale i jiné tvary. Tato metoda má četné praktické aplikace, např. při tvoření elementárů, ale i v evokační magii. Práci s živly korunuje umění operovat s pátým živlem, s akášou, která se imaginuje jako éterická látka fialové barvy.

Bardon časově neuvádí časový rozvrh těchto cvičení, neboť tento je zcela individuální a záleží na schopnostech a dispozicích žáka. K úspěšnému zvládnutí výše popsaných živlových cvičení je zpravidla třeba několika měsíců, ale ani potom by se tato praxe neměla dlouhodobě zanedbávat, aby magik nevyšel ze cviku.

Lasenicova metoda - Kniha prací

Chtěla jsem začít psát opět z knížky "Magie" od Josefa Veselého a jak tak koukám po netu...nemusím nic opisovat na adrese: www.griomar.cz jsem našla to, s čím bych se pachtila hodně dlouho. Jinak kdo ještě nezná.....určitě se mrkněte na tyto stránky...doporučuji. Je třeba se zaregistrovat, abyste měli přístup ke všem knihám, které jsou zde zveřejněny.

P.Lasenic - KNIHA PRACÍ

Tři cesty: Iniciace, rit. cvičení, práce

Práce mají charakter buď dočasný, nebo opakovaný, nebo trvalý.

I.

§ 1) Syntetická rekapitulace předchozí hermetické průpravy

II. ZEMĚ

§ 2) Analýza spontánních činů
tj. Vystříhati se návykových činů a jednat vždy s plným vědomím. Kontrolovat naučené automatismy (vtipy, zbytečné mluvení).

§ 3) Úplné odvyknutí a ovládnutí:

  1. silných emotivních hnutí: výbuch hněvu nebo vášně, nenávisti nebo patické lásky
  2. nedostatku afektivity: lenost, pasivita, nezájem
  3. desintegrujících faktorů: roztržitost, neklid, nervozita, nestálost

§ 4) Pudovému impulsu se silnou realizační tendencí čelit občas protikladným aktem
Např. v okamžiku, kdy chci na někoho �vyletět�, říci místo ostrých slov nějakou laskavost apod.

§ 5) Kterýkoli den v týdnu se odříci nějakého osobního návyku:
kouření, mlsání, oblíbená činnost, od 12. do 24. hodiny

§ 6) Jednou v týdnu udržet mysl prostou všech myšlenek v bdělém stavu (1 hodinu)

§ 7) jednou týdně zachovat během dne po dvě hodiny naprosté mlčení

! Denně kontrolovat §§ 2-7
! V pátek §§ 5-7

III. VOLANCIE

§ 8) Práce jako v § 5, ale jen od 16 - 18 hodin, každý pátek, každý týden

§ 9) Práce s kotoučem:
Černý kotouč Ć 15 cm s bílým středem Ć 3 cm pověsíme na zeď do výše očí. Asi 50 cm vedle bílý čtverec 20×20 cm. Osvětlení shora ze vzdálenosti 2-3 m střední síly: sedíme zády ke světlu, asi 1,5 m od kotouče.

  1. Asi minutu se upřeně díváme na bílý střed v bezmyšlenkovitém stavu a opakujeme při vdechu slabiku SI, při výdechu slabiku TE.
  2. Obrátíme zrak na bílou čtvercovou plochu a za stejných podmínek počítáme přeludové zjevy kruhu, působené zrakovým klamem.
  3. Při ab) jsou ruce sepnuty a spočívají na krajině pupeční.

Cvik se opakuje nejméně po 15 dní večer.

§ 10) Práce se zrcadlem:
Konkávní sklo se potře na konvexní straně směsí:

10 dílů koptu
6 dílů tuhy
1 díl mletého magnetovce
1 díl prášku z retortového uhlí
rozmísené oranžovým šelakem
s 1 dílem kopálového oleje
ve 3-4 vrstvách. Na konkávní stranu se nalepí do středu cínové kolečko Ć 0,5 cm.

Technika: Díváme se denně večer do zrcadla tak, že natřená konvexní plocha spočívá v dlaních. Zrcadlo je mírně odkloněno od obličeje ve vzdálenosti asi 50 cm od čela a světlo (1 slabá svíčka) svítí za zády nahoře tak, aby jeho plocha byla homogenní. Poloha těla pohodlná, hlava nejlépe opřena. Mantra jako v § 9. Cvičí se po 8 dní, denně 5 minut.

§ 11) Dtto jako § 10 - zvýšit na 10 minut, cvičit další 3 dny. Zjevy, které mohou nastat, ale nemusejí, při cvicích se zrcadlem, jsou bez zvláštního významu a představují jen zrcadlení vnitřního světa subjektu. Důležité je bránit se během cvičení spánku a ospalosti a naučit se dokonale ovládat i podvědomí.

§ 12) Zvýšit cvičení dle § 10 na 15 i více minut a užíti slabého kuřidla ze šalvěje a bezové dužiny ve váhovém poměru 2:1.

§ 13) Cvičení dle § 12 provádět pravidelně jen 1× týdně a sice v pátek po 20 minut - večer po západu Slunce.

§ 14) Cvičení s nýty Fe, Cu, Zn
Do černého matného lepenkového kotouče Ć 10 cm se zakresl? do středu neznatelně rovnostranný trojúhelník o délce hrany 15 mm. Do hořeního vrcholu zatlučeme Zn nýtek o průměru hlavičky cca 5 mm. Do levého dolního vrcholu Cu nýtek a do pravého Fe nýtek (u ženy se zamění Cu a Fe). Měděným drátkem 0,1-0,3 mm se spojí Cu-Zn-Fe. Od hlavičky Cu vedeme drát k palci levé ruky a od Fe hlavičky drát k prsteníku pravé ruky. Drátky omotáme okolo poslední falangy dotyčného prstu.

Technika: Kotouč se pověsí na zeď do výše očí, usedneme do vzdálenosti cca 2 metrů a zapojíme drátky na ruce. Ruce nejsou spojeny, spočívá každá na souhlasném stehně tak, aby dlaně stály proti sobě a palce volně přiléhaly nahoře. Osvětlení (silnější) ja za zády. Na tento trojúhelník se upřeně díváme 10 minut, mantra jako u § 9, nesmí se však vyslovovat, pouze myslet v duchu. Cvičí se večer 10 minut po celý měsíc, kromě pátku.

IV.

Úloha �mřížovaného čtverce� na 2 roky šestnáctka

V. ELEMENTY

Volanciemi a přidruženými cviky se vypěstuje a zpevní sebevláda a soustředivost. Musí být možné libovolně ovládnout mysl a řídit ji jak k vyprázdnění, tak k soustředění pozornosti. Je to předběžný výcvik pro práci se živly. Po skončení této etapy se pokročí k práci na elementech, jejímž úkolem je vytvoření jistoty sebou samým a nabytí dokonalé sebevlády nad sebou samým. Elementární práce lze rozdělit na 5 etap:

  1. vyvolání nálady vhodným pózismem vnějších tvarů a gest
  2. aplikace tohoto stavu nálady na vlastnosti cvičeného živlu
  3. koncentrace elementárního pocitu do jednoho ložiska v těle tzv. �životní ložisko� (plexus solaris, umbilicus)
  4. rozšíření elementární pocitové představy až do nekonečna
  5. opětovné stažení této představy do vlastního já (nikoli do ohniska sub3)

Tímto způsobem se docílí tzv. �živlového dýchání�, při němž dech v pravém slova smyslu (musí býti pravidelný, hluboký a přirozený) udává jedině rytmus. (Přirovnání k vlnám na hladině po dopadu tělesa do vody.) Živelným dýcháním se dojde k zodiakálním analogiím, jež teprve vedou k dokonalé vládě nad elementy.

Cvičení elementu vzduch

§ 15) Cvičení elementu vzduch

I

VZDUCH: pózismus
 
příprava emise a recepce
ad a: Obecná představa nekonečného prostoru naplněného elementem vzduchu.
ad b: Přídatná představa vlastnosti, tj. mírný vánek.
ad c: Přidává se představa lehkosti.
ad d: Spojením předchozích představ se evokuje pocit.
II
Ulehneme naznak nohama k východu a pocit elementu evokujeme uvnitř těla tak, jako by tělo bylo jen lehká slupka naplněná elementem vzduchu, stále se rozpínající.

III

Tento pocit se koncentruje do solárního plexu. Lze si vypomoci automaticky rytmem normálního dechu, tj. každým vdechnutím přitahujeme současně z horních i dolních partií těla tento vzduch směrem k plexu, kde ho posléze nashromáždíme.

IV

Prudce vydechneme s představou. že se tak stalo - jakoby celým povrchem těla - kolmo nad sebe, jako do tlustého komínu, jehož půdorys má obrysy našeho těla - ležícího. Tak vyhodíme do prostoru takových vodorovných vln tolik, až pocítíme, že splynuly s nekonečnem.

V

Pak bez přerušení necháme dojít poslední emisi k jejímu cíli v nekonečnu a velmi pomalými dechy stahujeme zase postupně vydechnuté vlny zpět do těla. Vdechnout - přijmout - je, musíme ale celým povrchem těla od nohou až k hlavě. Po každém jednotlivém vdechu zadržíme na okamžik dech s představou, že čistý element proniká celým tělem a trvale ho podržíme. Vydechnutím se zbavujeme nečistoty. Pózismem se vžíváme do živlů. Póza je upevněním představy. Musí se cvičit tak dlouho, až se docílí pocit představeného. Docílíme-li toho, potom si pocit pamatujeme.

Vlastní cviky: Cesta a, b, c, d, opakujeme jednou denně večer, stojíce obráceni čelem k východu (proti prázdné stěně). Všechny čtyři figury spojíme v plynulý pohyb a sugerujeme si při tom současně představu a pocit vzduchu, která vše prostupuje. Tato práce se dělá 7 dní. Další týden se postupuje jako shora jen s tím rozdílem, že ulehneme naznak a zabýváme se představou, vzniklou ve cvičení předchozím, ale bez slovních definic. Pociťujeme ji uvnitř celého těla, jako bychom byli vzduchem prostoupeni a utvořeni ze vzduchu. Když je představa vzdušného těla nejintenzivnější, zkoncentrujeme ji do jednoho bodu v těle, do solárního plexu. Provozujeme další tři dny. Další fáze trvá celkem 18 dnů a spočívá v tom, že získanou ideu vzduchu rozptýlíme do nekonečně vysokého sloupce tak, že každým výdechem si představujeme vlnu vystupující kolmo z našeho těla. Vlna ale nepřerušuje kontakt se šířenou představou. Vdechem nasáváme z těla, výdechem emanujeme vlnu, jež vychází z imaginovaného ohniska v těle. Pak následuje obrácený postup. Tuto nekonečnou představu stahujeme zpět do těla. Každým vdechem vniká do nás ploše jedna vlna. Výdechem se pak zbavuje špatných látek a ponechává v sobě nejčistší vzdušnou substanci. Celé cvičení nemusí trvat déle než 8 min.

Cvičení elementu voda

§ 16) Cvičení elementu voda

I

VODA: pózismus
 
příprava emise a recepce
ad a: Představa vody, jež se kruhovitě přibližuje, až se dotkne chodidel.
ad b: Přidáme představu vlastnosti, tj. vlhka (stoupání vody kolem našeho těla).
ad c: Přidáme představu chladu a zimy.
ad d: Spojením předchozích představ evokujeme pocit.
Cvičení opakujeme jednou denně večer před spaním, čelem k západu, proti prázdné stěně. Přitom si sugerujeme vnitřní pocitovou představu vody vše prostupující - bez slovních definic. Celá práce trvá 7 dní.

II

V dalším týdnu opakujeme cvičení sub I, potom ulehneme naznak a zabýváme se představou (bez slovního výrazu) vzniklou z předchozího cvičení, kterou pociťujeme uvnitř celého těla, jako bychom byli zformováni z vody. Naznak ležíme nohama k západu. Cvičí se 1 týden.

III

V dalším opakujeme cvik sub I a II a když je představa nejintenzivnější, zkoncentrujeme ji do jednoho bodu v těle (solární plexus nebo krajina umbilikální). Cvičí se 3 dny.

IV

Emitujeme tak, že výdechem z bodu (plexus) se z nás kruhovitě rozběhne horizontální vlna do veliké dálky, jako bychom se nacházeli na vodní hladině a od nás se koncentricky šířily vlny po hladině. Tyto vlny vysíláme tak dlouho, až pocítíme, že se dotkly nekonečna.

V

Obrácený postup než v předchozím cvičení. Velmi pomalými vdechy stahujeme zase postupně všechny kruhovité horizontální vlny zpět - pohlcujeme je tělem. Po každém stažení zatajíme dech s představou, že velmi čistá substance elementu vody nás proniká a ukládá se v těle. S vydechnutím imaginujeme opět odhození špatných látek elementu i těla.

IV a V se cvičí současně celkem 18 dní. Délka celého cviku I-V je 6 až 15 minut.

Cvičení elementu vzduch

§ 17) Cvičení elementu oheň

I

OHEŇ: pózismus
 
příprava emise a recepce
ad a: Obecná představa elementu ohně jako příčiny života.
ad b: Přidáme představ tepla či horka.
ad c: Přidáme představu vlastnosti, tj. svíravosti - sucha.
ad d: Spojíme předchozí představy a evokujeme pocitovou představu elementu.
Cvičení opakujeme jednou denně před spaním čelem k jihu a sugerujeme si vnitřní představu horka, které prostupuje celým tělem (7 dní).

II

Cvičení sub I, potom ulehneme naznak a zabýváme se vytvořenou vnitřní představou ohně, kterou pozvolna soustřeďujeme do jednoho místa (solárního plexu), nohy směřují k jihu (7 dní).

III

Cvičení sub I a II, potom si představujeme tenkou žílu o síle vlasu, která probíhá středem těla, jako jeho podélná osa. Tato žíla musí procházet bodem sub II (solárním plexem). Touto žilou necháme probíhat plamen rozdmýchávaný proudem vzduchu, který jsme probudili dýcháním (3 dny).

IV

Cvičení I, II, III za sebou a k tomu představu, že se žíla pomalu zesiluje až vyplňuje celé tělo, jež se stává pouzdrem pro tavící oheň. Představa těla mizí, stáváme se ohnivým sloupem šlehajících plamenů v rytmu dechu, sloupem, jenž objímá celý vesmír.

V

Po dosažení předchozího stavu postupujeme obráceně IV-I, až představa ohně zmizí - nesmí se udržovat jako u živlů předchozích, protože by došlo k horečnatým stavům. Přestáváme pomalu vnímat dualitu představitele a představovaného. Potom pozvolna přecházíme k normálnímu stavu (IV-V celkem 18 dní).

Cvičení elementu země

§ 18) Cvičení elementu �země�

  1. Sugerujeme si vnitřní představu stažení veškerých pevných prostorových částic do tvaru malé kuličky v solárním plexu. Kulička přibírá tyto částice a vzrůstá do tvaru obrovské koule, jejímž středem je náš plexus solaris.
  2. Jakmile si osvojíme pocit země v solárním plexu i v nekonečnu, zharmonizujeme představu s dechem tak, že při vdechu se koncentrujeme na malou kuličku a při výdechu na nekonečně velkou kouli. Toto cvičení trvá asi polovinu doby předchozího cviku ohně, tj. cca 10 minut. Cvičení se koná vleže jako při předchozích živlech, s noham k severu.

Pokračování Lasenicových prací

§ 19) Nyní po 16 dnech opakujeme předchozí cvičení §§ 15, 16, 17, 18, každé z nich po 4 dnech.

VI.

§ 20) Ztotožňování

  1. Večer při mírném světle o samotě usedneme do pohodlného křesla a na stůl před sebe postavíme jednoduchý předmět do vzdálenosti asi 1 metru.
  2. Snažíme se vžít do tvaru a podstaty předmětu tak dalece, že se s ním konečně ztotožníme (žijeme a cítíme s předmětem). Chceme-li toto cvičení ukončit, musíme převést představu ztotožnění z předmětu opět na sebe, tj. ztotožniti se sami se sebou. Cvičí se 2× týdně večer po západu slunce 10-20 minut.
Ztotožňovací metody se užívá k různým magickým praktikám, při nichž se implantuje vůle, představa nebo přání do předmětů nebo bytostí mimo operujícího, aby se dosáhlo zamýšlených reakcí.

VII.

§ 21) QADRATRIX
Pyramidální schéma vnitřní kvadratury

Denně jednu hodinu večer dle vlády znamení počínaje prvním dnem podzimního slunovratu.

Vychází se z jednoho určitého živlu, ten se promítá do nekonečna a z nekonečna se vracíme po dráze druhého živlu zpět do svého nitra. V zásadě se má začít s tímto cvičením o podzimním slunovratu proto, že před započetím nového života nebo vnitřního bytí je třeba projít analogicky s přírodou dočasnou smrtí. Je to jednoroční cyklus, který má vést k vnitřnímu procítění přírodních a kosmických procesů a vytvořit v nás ideál primitivního Kadmona. Je nutno opakovat třebas i několik let, až tento vnitřní svět ovládne člověka docela. Potom lze číst řeč pocitů v knize přírody. Cvičí se denně 1 hodinu večer podle vlády příslušného znamení a elementu. (Viz �šestnáctka� část IV za § 14.)

§ 22) Ladění
Realizací dosavadních úkolů jsme si vytvořili svůj vnitřní svět, řeč a kulturu vnitřních pocitů, jimiž můžeme s přírodou hovořit. �Vnitřní slovo� je lidské řeči tak vzdáleno, že je nelze lidskou řečí interpretovat. Lze tak učinit nanejvýše v podobenstvích, která jsou mnohdy profánnímu málo srozumitelná. Aby byla tato vyjadřovací schopnostalespoň poněkud možná, lze podle zodiakálního systému sestavit 12 základních hledisek, jež mohou být pomocným prostředkem k spontánnímu pronikání podstaty věcí. Vzhledem k tomu, že příroda i Bůh jsou obsaženy ve všem, lze z každé věci číst základy věci jiné. Tím byl položen základ k ladění.

Účelem ladění je vytvořit osvíceného člověka, jehož mozek není skladištěm mrtvých foliantů vědění, nýbrž je tvůrčím orgánem intuice a vnitřního světla.

  1. aries: bytí, klad, existence, fyzický druh, forma, subjektivní projev
  2. taurus: prostředí ladiče, objektivní projev, vztah k prostředí
  3. gemini: způsob života ladiče v prostředí, pohyblivost
  4. cancer: podmínky tohoto života
  5. leo: vliv ladiče na okolí, jeho průbojnost
  6. virgo: vnitřní život ladiče, sebezachování, trvání
  7. libra: poměr ladiče k celku v nejširším slova smyslu
  8. scorpio: nepřátelé a protiklady ladiče
  9. sagittarius: poslání, tendence a cíl ladiče
  10. capricornus: egocentrické uskutečňování poslání
  11. aquarius: univerzální uskutečňování účelu ladiče
  12. pisces: smysl a cíl obětování ladiče
Poznámky: K ladění se má použít přirozený předmět nikoli tvar. Jako téma se má volit konkrétní pojem. O ladiči se nesmí mluvit, ale je třeba se držet zvoleného tématu. Při kladení otázek se má intenzivně hledět na povrch i do nitra ladiče a mají se pozorovat automaticky se utvářející spoje mezi tématem a ladičem. To je jednoduché ladění. Dalším stupněm je učinit abstraktní téma sekundárním ladičem, pomocí něhož lze přejít na jakýkoli výsledný předmět. Nezapomeňte, že celý popsaný systém je přípravnou nebo pomocnou prací, kterou nepochopí žádný analytik nebo pozitivista. Účelem této práce je přivést člověka k spontánnímu chápání jednotné podstaty všeho a nenásilnému vyjadřování se v maximech lidské řeči. Jakmile se tento systém vžije automaticky bez potřeby slovních definic, dostoupili jsme oné skutečnosti, která je korunou syntézy v poznávání všech věcí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář