Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kyvadlo

23. 3. 2007

Jak si udělat kyvadlo?

Pokud si zrovna nebudete chtít  kyvadlo koupit....můžete si jej vyrobit. Dejte si pozor, aby materiál ze kterého budete kyvadlo vyrábět nebyl z mědi či mosazi....to se nedoporučuje, kvůli snadnému ovlivnění elektřinou. Pro začátek se nehodí ani větší kus těžšího kovu. Zavěsit ho můžete na obyječnou nit. Někdo to zkoušel i s malým olověným rybářským těžítkem na vlasci...šlo to velice dobře. Jednoduché kyvadlo lze zhotovit z jehly, zabodnuté hluboko třeba do korkové zátky od vína - menší kousíček je lepší. Velice jednoduché kyvadélko můžete udělat zavěšením prstýnku na nit.

Jak začít?

Chce to hlavně klid a soustředění. Můžete se posadit ke stolu. Myslete jenom na práci s kyvadlem a nevnímejte nic jiného. Nakreslete si na papír dvě kolmé oboustranné šipky, které se kříží zhruba uprostřed. Vezměte si své kyvadlo a nad tímto papírem, držíc jej v ruce (neopírejte se loktem o stůl, a druhou ruku mějte volně složenou na stole či do klína). Kyvadlo dejte nad místo, kde se šipky kříží a bez sebemenšího pohybu rukou se soustředíme na kývání směrem, nahoru dolu, tedy od vás k vám. Po čase přejděte na houpání zprava doleva... Funguje to u většiny, ale pokud ne, nebuďte smutní - zkuste to jindy, změňte místo a třeba i kyvadlo, a kdyby to stále nešlo, ani po předchozích uvolňovacích cvicích, uplatněte své talenty jinde - nebo to tvrdě natrénujte. Později by se vám mělo dařit vychylovat kyvadlo i v kruzích (aby se točilo, a to na stranu, na jakou budete chtít - po nebo proti směru hodinových ručiček). Pro usnadnění někdo radí třeba držet kyvadlo mezi prsty stejných polarit, tedy ob jeden, dokonce i s opřenými lokty spustit šňůrku kyvadla přes nos.

věštba ANO - NE

Kyvadlo říká ANO, NE, nebo zůstane nejisté. Nic jiného se vám přihodit nemůže. Nejprve si s kyvadlem ujasněte, co bude jaká odpověď, ale snažte se mu "vnutit" (přijme to většinou dobrovolně, že rotace po směru hodinových ručiček znamená ANO proti směru NE, jelikož taková polarita má mnoha a mnohaletou tradici, dodržovanou třeba i v magickém tanci. Stagnace, nejisté kolísání či měňavé pohupování značí nejistotu,nejednoznačnost... Klaďte zpočátku jednoduché otázky, ale takové, na jaké neznáte odpověď (můžete však zkusit i ty, na které ji znáte, aby jste si ujasnili, že si s kyvadlem "rozumíte").

Kyvadlo a cesta do minulých životů - 1.část

Hledala jsem opět nějaké článečky o kyvadle a narazila jsem na jeden velice zajímavý. Vyšel v časopise "Vědma", který už nevychází. Trochu ho zkrátím a vyberu to nejpodstatnější. Je to ukázka z knihy "Cesty k minulým životům" od Teda Andrewse.

Princip kyvadla se zrodil v proutkařské tradici. Kyvadlo se pohybuje po stejných liniích a podle stejných principů jako jakýkoli jiný nástroj sloužící k odhalení skrytých zdrojů energie. Způsob kývání nám dává poznat jisté klíče, které nám pomohou vyvolat odpovědi z podvědomých sfér.

Siderické kyvadlo si můžete vyrobit z jednoduchých předmětů, které máte doma po ruce. Mezi nejčastěji používané patří knoflíky, prsteny, kroužky či krystaly. Nejlepšími jsou pak kyvadla kulatá, ve tvaru válce či kyvadla kulovitá. Velmi účinné jsou symetrické tvary.

Upevněte předmět na nit, provázek, řetízek či něco podobného. Aby kyvadlo splnilo svou funkci, musí viset volně a být dostatečně těžké, aby se mohlo kývat.

Naučit se pracovat s kyvadlem či jinou proutkařskou pomůckou je velmi snadné. Vyžaduje to jen trochu času a procvičení na klidném místě. Nejdříve se musíte naučit vnímat jeho pohyby. Posaďte se ke stolu. Nohy spočívají na podlaze, lokty položte na stůl. Prstem a ukazováčkem uchopte konec řetízku kyvadla. Chvíli nechte kyvadlo pouze viset, abyste pocítili jeho tíhu. Nyní jim začněte kroužit ve směru hodinových ručiček. Vyčkejte, až se samo zastaví, a pak je roztočte proti směru hodinových ručiček. Pohněte jím vertikálně, horizontálně a úhlopříčně. Při používání kyvadla byste se měli cítit přirozeně a uvolněně.

Další krok spočívá v tom, naprogramovat kyvadlo tak, aby odpovídalo, jak si vy přejete. Rozhodněte, zda vertikální pohyb znamená ano a horizontální ne, či opačně. Řekněte si: "Zeptám-li se na něco a odpověď bude ano, pohne se kyvadlo takovým a takovým směrem". Totéž učiňte pro zápornou odpověď.

Kyvadlo a cesta do minulých životů - 2.část

Věnujte se práci s kyvadlem a experimentování s ním několik minut denně. Uvědomte si, že programujete své podvědomí, aby vám prostřednictvím pohybů siderického kyvadla otevřelo jistou rozpoznatelnou cestu informací. Svůj význam má směr pohybu, jeho intenzita a rychlost.

Ujistěte se, že jste zvolili správnou otázku. Dobrých výsledků dosáhnete s otázkami typu: "Kde leží místo mého dřívějšího života ovlivňujícího můj život nyní?" či "Kde mám začít zkoumat své minulé životy?" či "Ukaž mi místo důležitého života v mé minulosti".

Můžete si vytvořit i své vlastní mapy. Určete nejdříve kontinent. Můžete použít buď skutečné mapy či vzorového schématu. Dále specifikujte zemi, použijte mapu s přesnějším rozlišením či si vytvořte nákres zemí ležících v příslušnáých kontinentech. Pokud jsou vaše úmysly vážné, můžete si založit složku map a nákresů, které využijete pro zkoumání minulých životů.

Jakmile znáte blíže místo, začněte pracovat na časovém období. Vytvořte si časovou mapu, tak složitou, jak uznáte za vhodné. Držte kyvadlo nad tímto nákresem a ptejte se na časový rámec minulého života v místě, které jste již určili. Měli byste se ujistit, že nebudete rušeni, a budete se tedy moci plně soustředit.

1. Nejdříve kyvadlem určete směr dřívějšího života, který ovlivňuje váš život současný. Pak použijte detailnější mapy k získání bližších informací.

2. Jako další vyhledejte časový rámec života prožitého v již určené oblasti. Pokud jste již určili století, postupujte dál s pomocí specifických časových map nebo jednoduše pokládejte otázky. Odhalili jste například svůj minulý život ve Francii ve 14.století, teď vezměte do rukou kyvadlo a ptejte se třeba: "Je rokem mého narození ro 1310?", "1320". ? A tak podobně. Nezapomeňte, že kyvadlo vám odpoví pouze na otázky typu ano-ne.

3. Dále dodržujte určitý systém kladení otázek, čímž získáte další podrobnosti o daném životě. Příklady otázek: "Byl jsem mužem nebo ženou?", "Vlastnil jsem nějaký majetek?", "Byl jsem ženatý?", "Měl jsem rodinu?", "Nějaké děti?", "Jedno, dvě,tři?", "Bylo mou obživou obchodování?", Vyskytují se někteří členové mé tehdejší rodiny v mém životě nyní?", "Jsou členy mé současné rodiny?"......Pokládejte otázky co nejurčitější a tolik, kolik je vám libo. Odpovědi si zapište do svého Deníku minulých životů. Až v tom získáte jistou dovednost, budete schopni ve své současné existenci rozlišit místa, období i postavy svého dřívějšího života.



Práce s virgulí - 1.část

Před prvním použitím si myjeme ruce až po lokty ve studené vodě. Tím smyjeme nežádoucí bioenergii. Pak je vhodné ruce opláchnout vodou s octem a řádně osušit. Posadíme se ve směru sever-jih mimo kovové předměty okolo či na sobě! V jedné ruce /většinou pravé/stiskneme mírně virguli mezi palec a prostředník jedné ruky /někomu vyhovuje ukazovák/.

  1. Necháme virguli svěšenou ve svislé poloze "V". Pak vyvážíme virguli do vodorovné polohy, což je pracovní poloha. Přitom ruku, kterou držíme virguli, ohýbáme v lokti pod úhlem 90stupňů, loket mírně tlačíme k tělu. Zápěstí máme uvolněné. Hrot virgule směřuje dopředu, prodlužuje předloktí. Druhá ruka spočívá vedle těla. Nohy necháme mírně od sebe.
  2. Pohybujeme zápěstím několikrát zprava doleva a naopak. Virgule musí citlivě reagovat vychýlením doprava či doleva. Pak vyvážíme do pracovní polohy.
  3. Procvičme použití mozku jako vysílače. Dáme vědomím a vůlí prosbu: "Otoč se, prosím doprava." Po chvíli virgule vědomí poslouchá, aniž jí vědomě hýbete. Podobně zkoušíme: pohyb doleva, zastavení, otočení doleva či doprava. Až se to podaří postoupíme dále.
  4. Před použitím virgule jako přijímače je nutné uvolnění: Pohodlně se posadíme. Zavřeme chvíli oči. Uvolníme postupně jednotlivě všechny svaly těla na povrchu i do hloubky. Představíme si, jak jsme ozářeni kuželem či proudem bílého, zlatého, křišťálově průzračného světla Slunce nebo kuželem z jasné barvy duhy. Hlavní proud jako zlatý potok prochází hlavou, páteří nohama do Země. Z hlavního proudu páteří vycházejí vedlejší proudy do kažédho koutku našeho těla. Celé tělo je promýváno životodárnou energií. Naše duše je klidná, celé tělo dokonale uvolněno. Necháme vyblednout všechny myšlenky. Uvolníme mozek k příjmu podnětů. Věřící mohou vroucně pronést modlitbu. Otčenáš nebo slova, která nás napadnou a připadají nám vhodná. Ochraňuje nás to před napojením na špatné síly. Proto s virgulí pracujeme zpočátku nejvíce 5minut souvisle. Nikdy ne, jsme-li duševně či tělesně oslabeni. Při správné práci virgule vyzařuje špičkou bioenergii, což zdravého povzbudí, věřícího napojeného na Boha očistí energií Boha, ale nemocného oslabí. Pocítí-li někdo při práci s virgulí špatné stavy, nutno ihned přestat pracovat, i kdyby se nám práce dařila.
  5. Reakce virgule na bioenergii. VIrguli v pracovní poloze. Ke hrotu pomalu přiblížíme dlaň druhé /levé/ ruky. Virgule se vychýlí. Když levou ruku připažíme, virgule se vrátí do původní polohy. To vyzkoušíme několikrát, aniž bychom virguli pomáhali pohybem zápěstí.

Práce s virgulí - 2.část

6. Použijeme virguli jako přijímač. V pracovní poloze mírně skloníme hrot virgule. Asi 5 až 10 stupňů od vodorovné polohy. Při větším sklonu se zmenšuje citlivost virgule na podněty.

Virgule

  • rozpoznáme kladný směr otáčení virgule. Můžeme /ale nemusíme/ podložit pod virguli na stůl bílý savý papír, bavlnu či korek /odrušují záření/. Na to dáme zinkový plech ve tvaru čtverce či kruhu o průměru 5-12cm. Nad plechem držíme chvíli virguli ve výšce asi 4cm. Virguli přemísťujeme mimo plech a nad plech. Po určitém čase se virgule začne nad plechem pohybovat stále stejným směrem /doprava či doleva/. Často se otáčí doprava /ale pozor, jsou mezi námi výjimky/. To je směr kladný a má při další práci významy: ano, dobrý, zdravý, aktivní, sympatický, harmonický, zlepšení, naděje, mužský...apod.
  • nad mědí se virgule pohybuje opačně, často doleva. To je záporný směr otáčení. Významy jsou opačné. Nemáme-li měď či zinek, odhalíte kladný či záporný pohyb virgule pokusy, kde pracujeme oběma rukama. Například na bílý papír nasypeme lžičku kuchyňské soli. Vedle položíme pohár s čerstvou vodou se solí. Dotkneme se rukou /lze pomyslně/, kterou nedržíme virguli, soli a druhou rukou držíme virguli nad pohárem. V myšlenkách se soustředíme na zjištění, zda je ve vodě sůl. Jestliže ano, virgule ukáže kladný pohyb /a naopak/. Podobně hledáme zvolenou kartu nad 5 obrácenými. Či zjistíme ve vzorku nerostu přítomnost cínu, olova...aj prvků. Kartu, cín či olovo lze časem nahradit vnitřní představou. Pracujeme bez použití rozumu. Věřme první myšlence/intuici/ a podvědomí, jež se napojuje na informace vědomí nedostupné. Běžně nedovedeme informace z podvědomí vylovit. Virgule podvědomé podněty zobrazí. Před prací vzbudíme silnou myšlenku: "Umím pracovat s virgulí, jsem citlivý." Při práci máme v mysli silně jen to, co chceme odhalit. Jiné myšlenky a pochybnosti vyloučíme. Vypracujeme si cestu uvolnění a zcitlivění. Jakmile máme dojem, že jsme na dobré cestě, držíme se napříště postupu.

7. Jakmile máme odhalen pozitivní směr natočení, můžeme podvědomí zadávat kladně formulovanou jednu otázku s odpovědí buď "ANO" či "NE". Např: "Je pro mne potravina vhodná?", "Je pro mne dieta vhodná?", "Jsem náchylný na alergii?", "Narodí se nám chlapec?", "Je toto datum vhodné pro operaci?", "Je pramen do hloubky 5metrů?"...atd. Otázky formulujeme kladně proto, že podvědomí špatně přejímá záporné formulace. Pak může dojít k omylu.

8. Lze heldat nad plánkem či mapou vodu, ztracenou osobu, nerost, podzemní jeskyni, archeologické památky, staré hroby, chodby nebo nad nákresem bytu patogenní zóny. Intenzivně si představíme hledanou věc. Mapu či plánek zorientujeme podle světových stran. Jednou rukou přejíždíme mapu či plán špičkou tužky a v mysli máme pouze to, co hledáme. V místě, kde se virgule pohybuje v pozitivním směru /u většiny lidí doprava/, se hledaná věc nalézá. Ohledáváme-li skutečné místo v místnosti či v terénu, postupujeme podobně. Předpažená ruka obrácená dlaní dolů slouží jako špička tužky.

9. Diagnóza člověka /zvířete,rostliny/: Přejíždíme dlaní nad tělem. Vyslovíme prosbu např: "Nalézám oslabené místo." Je-li místo nalezeno, virgule se točí záporně. Je-li špatné místo v oblasti více orgánů, ptáme se třeba pomocí otázek typu ano/ne: "Je postižen žaludek?", "jsou postižena střeva?"...atd. Diagnostik sežene z lékařských knih rozkreslení jednotlivých orgánů a stanoví postižení pomocí tužky se špičkou a vychýlením virgule do negativního směru.

10. Hledání ztraceného předmětu /např. zlatého/ v místě prostoru: Vezmeme kousek zlata, vložíme jej do představy. Virgule pak reaguje jen ve vztahu k hledanému předmětu. Poprosím virguli, aby ukázala, kde se ztracený předmět nalézá. Pak změníme stanoviště a opět použijeme virguli k nalezení směru. V průsečíku směrů leží hledaný předmět. Po nabytí zkušeností si stačí hledaný materiál či předmět představit.

Vyhledávací pozice

Při využívání kyvadla neexistují žádné univerzální reakce. Ani vyhledávací pozice není u každého stejná. Obvykle jde o jednu ze dvou reakcí. Buďto závaží nehybně visí, jako by bylo mrtvé, a neprojevuje se vůbec žádným pohybem, nebo se pohybuje dozadu a dopředu - přímo proti vám a zase zpět. V obou případech jde o přijatelnou vyhledávací pozici.

Kyvadlo držte...palec a ukazovák směrem dolů a řetízek kyvadla uchopte mezi nimi. Mezi vaší rukou a závažím by mělo být zhruba 5cm řetízku. Pokud máte pocit, že to tak pro vás bude pohodlnější, můžete si loket opřít o stůl. Řekněte kyvadlu: "Ukaž mi moji vyhledávací pozici. Chci vidět svoji vyhledávací pozici." Nejlepší na tomto věšteckém pokusu je, že bude v každém případě stoprocentně úspěšný, i kdyby se kyvadlo ani nehnulo.:o)

Reakce ANO-NE

Pokud je vyhledávací pozice naprosto nehybná, pak u některých věštců je reakce ANO kývání dopředu a dozadu, jako když souhlasně pokyvujete hlavou. Mnozí věštci zjišťují, že jejich reakcí ANO je kroužení ve směru hodinových ručiček. Obě reakce jsou možné.

Držte kyvadlo ve vyhledávací pozici a položte kyvadlu následující otázku: "Když se na jaře objeví první tráva, je zelená?" Pochopitelně víte, že odpověď na tuto otázku je ANO, takže pozorně sledujte jakoukoliv odchylku kyvadla od vyhledávací pozice. Můžete rovněž zkusit: "Ukaž mi ANO, ukaž mi ANO." Pokud se vám zdá, že se kyvadlo nechce hýbat, přimějte je k pohybu. Doporučuje se rozhýbat je ve směru otáčení hodinových ručiček. Přitom si pro sebe (nebo nahlas, pokud nejste příliš sebevědomí) řekněte: "Tohle je ANO, je to pozitivní, je to jang, je to ANO."

Nyní si najdeme reakci NE. Pokud je vaše reakce ANO kývání zepředu dozadu, pak možná zjistíte, že NE je ve vašem případě pohyb ze strany na stranu, jako když záporně vrtíte hlavou. Na druhé straně, pokud je vaše ANO pohyb ve směru hodinových ručiček, je možné, že reakce NE bude u vás představována pohybem přesně opačným. Svoji reakci NE zkuste odhalit následujícím cvičením.

Kyvadlo držte ve vyhledávací pozici a položte následující otázku: "Je sníh zelený?" I v tomto případě znáte odpověď, sledujte proto případné vychýlení kyvadla z vyhledávací pozice, toto vychýlení však nesmí být reakcí ANO. Takováto výchylka bude vaší reakcí NE.
Nevyšlo to? Nevadí. Spousta začátečníků mívá problémy, aby jim kyvadlo začalo samo pracovat (nebo alespoň mají takový pocit, když konečně pracovat začne). Doporučuji vám proto roztočit kyvadlo ve směru proti pohybu hodinových ručiček a říkat si: "Toto je NE, je to negativní, je to jin, je to NE."

Snažte se tato cvičení několikrát během dalšího týdne opakovat, vaše schopnosti věštit s kyvadlem se ustálí. Ve skutečnosti jde o to, že komunikujete se svým podvědomím a nastavujete si pro to určitý kód.

Barva a kyvadlo - 1.část

S barvou a kyvadlem experimentují lidé již nejméně sto let. Jako Magerova rozeta se proslavilo kolo barev, které na počátku dvacátého století sestrojil francouzský profesor Henri Mager. Šlo o kružnici rozdělenou do osmi stejných částí, z nichž každá byla jinak barevná. Použilo se barevných tónů jako je tomu u čaker. Fialový segment zaujímá místo nahoře a zbylé barvy (indigová, modrá, zelená, žlutá, oranžová, červená) jej následují ve směru hodinových ručiček. Pokud budete s Magerovou rozetou pracovat, musí fialová část směřovat k severu.
My všichni jsme živoucími duhami, jelikož jeden jako druhý vyzařujeme skrze čakry sedm barev spektra. Bývá však dost vzácné, aby se někdo projevoval všemi barvami stejně. U většiny lidí jedna či dvě barvy převažují nad ostatními. Nejsytější odstíny jsou vodítka svědčící o přístupu dotyčného k žití a takové kariéře, jež by se pro něj nejspíš hodila. Nejvyšším cílem nicméně zůstává snaha dosáhnout rovnováhy intenzit všech barevných tónů. Osoby, kterým se to podařilo, jsou označovány za vyvážené či "vycentrované".
Jakými barvami se nejvýrazněji projevujete vy, poznáte možná instinktivně sami. Pokud milujete sport a veškeré fyzické aktivity, musí u vás převládat červená energie. Máte-li rádi spíše duševní činnost, budete se vyznačovat silným modrým světlem. Rozhodnout, které barvy u vás září nejvydatněji, je možné různými způsoby. Můžete to třeba odvodit z následujících popisů:

FIALOVÁ: lidé s výrazným fialovým komponentem bývají vždy intuitivní, uvědomělí a oduševnělí. Pátrají po skrytých pravdách, touží vědět a chápat vše. Chtějí dokonalý svět, a proto bývají často zklamáni. Mezi jejich typické rysy patří vytříbenost, citlivost, porozumění a moudrost. Chovají se rezervovaně, jsou vybíraví. Mnoho hodin tráví o samotě meditacemi, nebo rozšiřováním nabytých znalostí a moudrosti. Fialová barva chlácholí a zklidňuje nervy a napomáhá také duchovnímu vývoji.

INDIGOVÁ: osoby výrazného indigového odstínu jsou milující, soucitní, štědří a laskaví. Těší je odpovědnost a prožívají veliké zadostiučinění, mohou-li druhým pomoci nebo posloužit. Pokud slíbí, že něco udělají, taky to splní. Jejich typickými vlastnostmi bývá idealismus, tolerance a porozumění. Nejšťastněji se cítí, když jsou zamilovaní nebo v kruhu svých blízkých. Leitmotivem života je pro ně domov a rodina. Vyznačují se intuitivní, oduševnělou povahou včetně uvědomění si toho, že jsme bytostmi jak duchovními, tak i fyzickými.

MODRÁ: lidé se silným modrým komponentem bývají většinou nadšenci s živou povahou. Všude okolo pro sebe vidí šance. Potrpí si na svobodu, změny a různorodost, nesnášejí pocit omezení či restrikce. Dotyčné charakterizuje potřeba učit se, znát a rozumět. Jsou potenciálně schopni motivovat a inspirovat ostatní. Modrá bývá skvělým lékem proti duševnímu napětí.

ZELENÁ: majitelé výrazného zeleného odstínu jsou praktičtí, přízemní, odhodlaní a svědomití dříči. Aby dosáhli svých cílů, bývají zpravidla připraveni tvrdě pracovat. Charakteristická je pro ně trpělivost a péče o podrobnosti. Obdivují systém, pořádek a rutinu. V přístupu k žití dokážou být sveřepí, upjatí a posedle fixovaní. Zeleň uklidňuje a uzdravuje.

ŽLUTÁ: lidé se silným žlutým komponentem jsou společenští, tvořiví a otevření. Dovedou empaticky chápat smysl slov, díky čemuž se rádi vyjadřují verbálně. Charakterizuje je dobromyslnost a láska k novým idejím a konceptům. Oplývají fantazií i kreativitou, ale někdy se u nich projevuje nedostatek motivace. Jsou to pozitivně smýšlející lidé, kteří se umí rychle vzpamatovat z každého fiaska. S náruživým gustem vyhledávají společnost druhých a obvykle se dobře baví, ať jdou kamkoli. Žlutá barva stimuluje mentální vlastnosti.

ORANŽOVÁ: lidé, kteří mají výrazný oranžový odstín, bývají vnímaví vůči pocitům a potřebám druhých. Vždy ochotně spolupracují, jsou ohleduplní a přátelští. Mají přirozené nadání vnutit člověku představu, že je vítán. Od narození jsou předurčeni stát se diplomaty a mírotvorci. Aby dosáhli svých cílů, umí s taktem a grácií přemlouvat druhé mimořádně dlouho. Jsou veselí, vřelí a tolerantní. Jsou ale také senzitivní, což z nich dělá lehce zranitelné jedince. Oranžová barva člověka uklidňuje.

ČERVENÁ: lidi s výrazným červeným komponentem baví fyzicky pracovat. Jsou to nadšenci oplývající velkou vnitřní silou včetně potenciálu vůdcovských schopností. Nechybí jim ani emoce a vášeň. Vyznačují se nutkavými osobními touhami, pro jejichž naplnění učiní vše, co je možné, Dávají přednost tomu, když se mohou ubírat vlastní cestou. Nejvíc vyniknou při situacích, kdy svěřenému úkolu čelí sami, aniž by jim někdo radil, co mají dělat. Červená barva vzrušuje, dráždí a dodává energie. Cítíte-li se unaveni a upnete svou pozornost k čemukoliv červenému, nebo na tuto barvu budete jen myslet, vlije do vás možná energii.

Možná jste se v popisech významů barev poznali. Stalo se tak zřejmě těm, u nichž většinou převládá jedna nebo dvě barvy. Protože jsme ale všichni směsicemi všech barev, dokáže vaše kyvadlo říci, které vyzařujete nejsilněji. Abyste to zjistili, probírejte barvu za barvou a ptejte se kyvadla, např. pomocí Megerovy rosety, která je u vás nejsilnější.
Ptát se pravidelně kyvadla na všechny své barvy je užitečný návyk. Díky němu totiž můžete ty, které mají slabé vyzařování, oživit. Nedostatečnou sytost si občas uvědomíte. Pokud se například delší dobu fyzicky přepínáte, zeslábne nejspíš červená. Jestliže vám kyvadlo ukáže, že jakákoliv barva skomírá nebo je totálně vyčerpaná, pak se na ni můžete ihned takto soustředit:

Podržte kyvadlo nad takovou barvou a nahlas si řekněte: "Obnovuji (příslušnou barvu)". Třicet až šedesát sekund se kyvadlo bude hýbat pozitivním způsobem, načež se zastaví. Jde o náznak, že se úroveň barvy vrátila na normální hodnotu. Ověřit si to můžete tak, že opět projdete všemi barvami, přičemž budete dotazy zkoumat dostatečnost jejich množství. Alternativním postupem zaměřeným ke stejnému cíli je upřeně na mizející barvu několik minut hledět a pomalu hluboka dýchat. Každé vdechnutí provázejte vizualizací, jak do sebe dostáváte množství tohoto tónu duhy. Třetí způsob je zamhouřit oči a představovat si, že se koupete ve vaně, kde je potřebným odstínem zbarvena voda. Barvu, která si žádá doplnění, můžete i pít. Způsobů realizace se tu nabízí více.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Věštění zdarma

(Lenka, 15. 2. 2014 22:22)

www.vestirna.zdarma-online.com/25-vestba-ano-ne.html

Ad kyvadlo.

(Petr, 13. 9. 2007 10:10)

Není pravdou, že siderické kyvadlo nesmí být vyrobeno z kovu - mědi či mosazi! Ideální a nejpoužívanější je právě mosaz. Osvědčila se skvěle, navíc na ni nepůsobí magnety, dá se tedy toto kyvadlo užít k detekci nad nimi nebo přímo v elektronice k hledání závad, seřizování apod.. Stačí patentní (FAB) klíč uvázat volně na bavlnku (tzv. "mukulku")nejlépe bílé barvy a máte solidní kyvadlo k univerzálnímu použití. Zkuste-poznáte! :-))